Řemeslo poskytne rovnováhu mezi prací hlavou a rukama

Na finále jsi všechny pobavil předělávkou slavné citace T. G. Masaryka – prý řekl „Nebát se a neklást … odpor řemeslu.” Proč jsi vzpomněl zrovna na něj? 

Podle mne je tatíček Masaryk pro český a slovenský národ stále vzorem. A mně pobavilo, když jsem se při jedné vědomostní hře dozvěděl, že se Masaryk vyučil kovářem. Veřejnosti je spíše znám jako historik, sociolog a intelektuál. Člověk,  který umí řemeslo a zároveň je schopný psát články na Tolstého filozofování, se neztratí a může chápat oba světy. Rád bych takových lidí potkával více a více. Více Kovářů Masaryků.

Řemeslow měl být webovým rozcestníkem pro všechny, kteří hledají, kde a jak se pustit do díla. Dnes už toho ale nabízíte více. 

Původní záměr se nezměnil a web by měl začít brzy zhmotňovat . Už od začátku ale také víme, že nechceme být jen rozcestníkem. Začali jsme pořádat  kurzy, zatím jen v Olomouci a okolí, a časem chceme poskytovat i další doplňkové služby. S novým rokem odhalíme novinky!

Řemeslo a ruční práci nevidíte jen jako koníčka, ale jako rozvojovou činnost. Jaké může mít výhody?

Ze svých zkušeností vím, jak jsem se cítil, když jsem něco tvořil rukama. Mým prvním výtvorem, co si pamatuji, byla polička z krabice na víno. Drží dodnes a beru ji jako prvopočátek své cesty tvoření a seberealizace.  Vidím, jak se každou další vyrobenou věcí učím a i můj mozek už uplatňuje “myšlení zručnosti”. Třeba u točení na kruhu jsem se naučil soustředit celou svou mysl výhradně na kus hlíny, ze které chci hrníček. U manuální práce můžete zapomenout na okolní svět a programovat dovednost, která nám poskytne rovnováhu mezi prací hlavou a rukama.

CNN Prima News nedávno převzala informaci o tom, že v ČR chybí až 300 000 řemeslníků. Jde o dlouhodobý nedostatek – dá se v lidech vzbudit zájem o obor, který studenti dlouhodobě obchází? 

Já věřím, že dá. Musí se ale jednat o vědomou a svobodnou volbu samotných žáků. Z povinných kurzů keramiky nebo šití můžete mít v dětství osypky stejně jako z hodin matiky.  Navíc spousta rodičů chce, aby se jejich dítě dostalo na gymnázium. Odborné učiliště by totiž mohlo znamenat, že dítě není dostatečně chytré, a to žádný rodič nechce slyšet. Když ale ve společnosti řemeslo “rehabilitujeme”, vzbudíme o něj obecnější zájem a bude se o něm mluvit, mohli by se na něj dospívající i dospělí začít dívat jinak.

Podle toho, co odpovíš pak nějak navážu: Jak velká je vaše cílovka a jak máte vymyšlenou finanční udržitelnost projektu? Přibývá sdílených dílen. Jak se odlišíte, v čem je váš přesah? 

Nejprve se chceme věnovat studentům vysokých škol. Na své si ale postupem času přijdou všichni, kdo budou chtít mými slovy “zharmonizovat vnitřního Přemysla”. Budeme tu pro lidi, co budou chtít zapojit hlavu jinak, než je typické pro jejich každodenní činnost, budou chtít vylepšit svou zručnost a taky vytvořit si něco hmatatelného. Představujeme přímočařejší cestu za řemeslem. Aby lidé v rozhodování, zda zkusit řemeslo, nehledali háček.

Z programu Social Impact Award jsi odcházel očividně nadšený. Považuješ rozhodnutí nechat si poradit za dobrý krok, nebo to není pro každého? 

Rada může být užitečná nebo nadbytečná. . V životě jsem se už kvůli některým radám cítil spíš bezradně než bezvadně. Díky SIA jsem se naučil selektovat doporučení, která budou fungovat pro Řemeslow a která nikoliv. Některé workshopy byly přehlcené skvělými radami a moje hlava někdy začínala stagnovat. Nepochybuji ale, že mi SIA mnohonásobně víc do života přinesla, než z něj odnesla.

Když vám Cenu publika předávala Pavlína Louženská, uvedla, že to mezi vámi od začátku spolupráce skvěle rezonovalo. Prozradíš, jak vypadal společný čas, společné konzultace?

Přišlo mi to poetické. Bylo letní dopoledne, čerstvý vzduch na zahradě v K10 ovíval všechny přítomné. Sluníčko se začínalo probouzet. Tu připoutala můj zrak vyklidněná a usměvavá žena. První interakce naznačovaly soulad. Pavlína si pro nás připravila workshop na “Projektové řízení”. Pět hodin nabušených skvělými informacemi. Od začátku vedla workshop interaktivně, hravě a ve skupinkách a vše hezky odsýpalo. Formou práce podněcovala moji kreativitu a motivovala mě ke kreativnímu myšlení. Tím si mě získala. Pavlína ví, co dělá a dělá to s láskou. Toho si na ní cením.

Prozradil jsi, že nejlepší rada v akceleraci, právě od Pavlíny zněla „Každé štěnátko potřebuje svou krabici”. Fakt bychom chtěli slyšet více … 

Jsem vzletné povahy, často hlavou v oblacích, rád objevuji své hranice tím, že je překračuji. Vidím se jako štěně, které se dychtivě škrábe ven z krabice, aby mohlo objevovat okolní svět a své možnosti. No a aby se nezatoulalo příliš daleko, potřebuje někoho, kdo ho vloží zpět do krabice a dokáže ho v ní zdržet. V mém případě je to někdo, kdo mě udrží při zemi a bude dohlížet na to, abych se neztratil ve svém snílkovském objevování. Naštěstí přesně takového člověka mám v týmu, díky Evo!

Jaké jsou teď vaše plány? Kdy se můžeme k čemu přidat? 

Momentálně pořádáme kurzy, která mají svá lokální nebo časová omezení. Časy přizpůsobujeme mistrům, kteří jsou často dost vytížení. Proto se chceme odpoutat od časoprostoru a co nevidět spustíme přípravu online kurzů. Věříme, že první zkušební verze  bude koncem listopadu. Než se ale bude moct přidat široká veřejnost, chvíli to potrvá. Chceme vypilovat své produkty a služby tak, abychom s nimi byli my a naši mistři naprosto spokojení.

Řemeslow získali cenu publika v rámci Community Votingu programu Social Impact Award. Program pro mladé sociální inovátory do 30 let můžeme v ČR pořádat také díky cennému partnerství České spořitelny a Nadace České spořitelny. Další ročník rozbíháme na jaře 2022, do té doby přineseme rozhovory i s dalšími vítězi.